Pivami se člověk učí - 100 let Republiky a Vzpomínka na stromeček

První uvařené pivo, Rudý klokan, nebyl žádný zázrak, ale vypít se to dalo. O tom jsem ostatně psal v předchozím článku. Trochu jsem se přes léto poučil, počkal na pokles teplot a začátkem října 2018 jsem zkusil uvařit lehkou desítku ejla (Ale), kterému jsem dal název 100 let Republiky. 

Mezi výrobou Klokana a Republiky jsem ovšem nezahálel a vyrobil jsem si tzv. manifold, tedy pomůcku na scezování sladiny. Tento technologický krok se totiž při výrobě Rudého klokana ukázal býti největším problémem.

Co to vlastně takový manifold je? Inu, jedná se o spletenec trubek, které jsou zespodu opatřeny zářezy. 

Právě přes tyto zářezy se pak oddělí sladové mláto od sladiny. Manifold se po rmutování vloží do hrnce a o zbytek se po nasání postará fyzika.

Pro výrobu manifoldu jsem pořídil 2m měděné trubky a několik spojovacích kolínek. a T-kusů. Doprostřed jsem pak upevnil silikonovou hadičku.

Výroba "Republiky" (včetně scezování) probíhala takřka ideálně.

Poprvé jsem též vyzkoušel Dry hopping, tedy chmelení za studena. Chmel na Dry hopping jsem do piva nesypal na volno, ale využil jsem speciální "sáček". To se mi ale úplně neosvědčilo. Při vyndavání sáčku jsem zjistil, že chmel "uprostřed" sáčku takřka nepřišel do styku s pivem.

Dalším drobným problémem bylo, že se mi při stáčení podařilo uvolnit omylem těsnění kvasné nádoby (u stáčecího ventilu) a pivo mi začalo téct ven všude možně okolo. Přitiskl jsem tedy ventil ke kvasné nádobě hrubou silou a povolal manželku na pomoc. Pivo jsem stočil a bylo opravdu povedené. Lehký Ale, přesně takový na jaký jsem cílil. Pochvalné reakce jsem sklidil i od kolegů a kamarádů.

Tento pivní úspěch mi dodal sebevědomí. Blížily se Vánoce a já chtěl zkusit jinou disciplínu - ležák. A řekl jsem si rovnou, že když už to bude vánoční ležák, tak se tam hodí trocha badyánu a trocha vanilky.

Nakonec se tohle pivo stalo mým největším domovarnickým mementem. Jako zásadní problém se ukázalo chlazení.

Na zákvasnou teplotu jsem se (do té doby) obvyklými prostředky (chlazení mladiny přes noc na balkóně) nemohl dostat. Při kvašení (opět na balkóně) pak teplota lítala od 3°C v noci na cca 12°C ve dne. No prostě katastrofa - všechno špatně.
Pivo nakonec nějak vykvasilo, ale už při prvních ochutnávkách chutnalo spíš jako zkvašený jablečný mošt. Jak se Vánoce blížily a já postupně ochutnával, chuť se trochu zakulacovala a vypadalo to, že z toho přece jen nakonec bude pivo. Sice zvláštní, ale pivo. Dospěl jsem k tomu, že "se to přece musí nějak vyležet", lahve jsem polepil etiketami s doporučením "vypít v lednu" a pivo nazval Vzpomínka na stromeček. No a následně jsem skoro celou várku rozdal všem možným kamarádům a členům rodiny. 

Nevyleželo se nic. Spíš naopak - bylo to jen horší a horší. Poslední zbytky co jsem měl doma v lednu jsem vylil do dřezu. Inu, ušil jsem si z ostudy kabát. Pro mě tedy poučení pro příště a zase trochu pokory :-).